Písek

Písecká knihovna je jednou z nejstarších českých veřejných městských knihoven. Snaží se a vždy se snažila uskutečňovat myšlenky prohlášení, které vydal její zakladatel dr. Řehoř Zeithammer: „.. cíl a konec jejich (knihoven) jest ten, aby se rozšířilo, co lid všeobecně vzdělává…“

Už 13.5. 1841 psal časopis Květy o záměru zřídit v Písku veřejnou „čtenárnu netoliko německých, ale i českých knih“. Otevřena byla 1.11. 1841. Mezi dárci knih jsou jména jako J. Jungmann, F. Palacký, V. Hanka, krajský hejtman J. Schrenk, tiskař Wetterle, Ř. Zeithammer a další. Původně sídlila v gymnáziu na Alšově náměstí (dnešní název), které stálo v místech její dnešní budovy. Prvním knihovníkem se stal profesor této školy Ř. Zeithammer. Později, když její správu přestali vykonávat profesoři gymnázia, stěhovala se i ze školy. Roku 1904 se sloučila s moderní sokolskou knihovnou a jejím knihovníkem se stal F. Lipš. Roku 1920 vzniklo hudební oddělení a roku 1927 oddělení cizojazyčné literatury. V roce 1940 jí předal písecký Sokol svou Tyršovu dětskou knihovnu pro nově založené dětské oddělení. Prostorové problémy pomohla knihovně vyřešit roku 1934 písecká spořitelna, v jejíž nové budově byla knihovna umístěna.

Za druhé světové války se knihovna ze všech sil snažila podporovat národní uvědomění. Podařilo se zachránit přes 2000 svazků, které měly být zlikvidovány pro protiněmecký obsah. Po válce čekalo knihovnu mnoho práce, zejména aktualizace fondu. V 50. letech přibyla knihovně okresní funkce – stala se koordinátorkou knihovnické práce v okrese.

Roku 1970 se Okresní knihovna v Písku přestěhovala do nově adaptované budovy na Alšově náměstí č. 85. V knihovně vznikla nová oddělení a zázemí pro kulturní pořady, rozšířily se služby čtenářům, kteří ocenili zejména možnost volného výběru.

V 90. letech pronikla do knihovny automatizace (knihovní systém LANius, připojení na internet apod.). V září 2005 přešla knihovna na modernější automatizovaný knihovní systém CLAVIUS. Pro modernizaci provozu knihovny byl významný rok 2013, kdy se za využití RFID technologie rozšířily a zjednodušily služby čtenářům, např. možnost využít zařízení pro samoobslužné půjčování a vracení knih.

Roku 2003 se stalo město zřizovatelem knihovny a její název byl změněn na Městská knihovna Písek.

V roce 2011 vznikly ve spolupráci knihovny a Prácheňského muzea na podporu regionální literatury a jejích autorů webové stránky Čtení z písku.

Od roku 2010 v souladu s celostátní koncepcí rozvoje knihoven rozšiřuje městská knihovna činnost také do komunitní a vzdělávací oblasti. V rámci tohoto rozšíření přistoupila knihovna k realizaci dobrovolnického programu s cílem zapojení písecké veřejnosti do dobrovolnické služby. Zajišťuje rovněž provoz internetového portálu zaměřeného na poskytování informací o sociálních službách. Městská knihovna Písek realizuje také řadu dlouhodobých a úspěšných vzdělávacích projektů zaměřených na nejrůznější cílové skupiny (informačně vzdělávací lekce pro školy, program Hledej skřítka Všeználka, Mladý zálesák, Mluv česky!, Virtuální univerzita 3. věku, Klub cestovatelů, Klub souvislosti, Čtenářský klub, Promítej i ty! a další).

V roce 2019 se knihovna přestěhovala z nevyhovujících stísněných prostor do nově adaptované budovy bývalé školy J. A. Komenského na Alšově náměstí a mohla tak podstatně rozšířit služby svým uživatelům. Součástí projektu nové knihovny bylo i vytvoření Centra vzdělávání se zaměřením na podporu neformálního vzdělávání, zejména v oblasti podporovaných oborů.